Oblaka krví
posedlá,
oblaka koně bez
sedla,
plují a plují nad
bojišti,
kde kdosi sklidil
všechno příští.
Na kraji jeden
chlapíček
bez nohou, bez
úst, bez víček,
rukama drolí ještě
hlínu,
jež pije hnědou
kalužinu.
Byl velký úklid
ran a masa.
Večer sem dálné
vůně střásá
Všem zahrabaným
pod chřípí.
Hle, háje lip jsou
bez lípy!
Ten na kraji si
ještě čichá.
Od shora dolů
akrosticha
posledních vzdechů
tvoří svět,
jenž žije, jenž se
miluje.
Přilétá včela.
Smutně bzučí.
Není tu květin do
náručí,
jen hruď, jen
místo žihadla,
ztracená hruď, jež
vychladla.
Je mrtev, Bože.
Čeká též,
že do ráje ho
zameteš,
až trubka, která
konec troubí,
přehluší smrt a
dílo zhouby.
Je mrtev, smetí
byvší pleti,
smetí, jež učí
odvraceti,
jež půjde jednou
pro svůj šat,
až do údolí
Jasafat.
Tam drnčíc kostmi
o skaliska,
tam, kde je brána
tolik blízká,
třásněmi prázdno
ozdobí
před krásou příští
podoby,
jež zalkne paměť,
zahrdlí ji,
jež zalkne to, co
v živém míjí,
a roztřese se
věčným pláčem
pod spravedlivým karabáčem
FIGURKA(Michal Vogl)
Figurka stojí na
topení, je celá z plastelíny
A to je právě
škoda, že není z hlíny
Topení totiž, jak
v zimě hrozně hřeje
Figurku rozpouští
do beznaděje
I my jsme taky
jako ty figurky
Hřejem si na záda,
topíme pod zadky
Sbíráme peníze,
známky a známosti
A taky pivní
tácky, odznaky, odpadky
Přitom se tím
teplem kvapem rozpouštíme
Nebude dlouho
trvat, skončíme někde v hlíně
A naše duše
vystoupá volně vzhůru
Aby tam zpívala u
andělských kůrů
Zatímco
v duši prší mi,
Hraji si
s šerem na rýmy.
Zpovídám se mu ze
stmívání
/:o kterém jistě
neví ani:/
Je jedna paní, jež
mne mate
Má jméno, jméno
tolikáté,
Že sama je už
nechce znát.
/:Ruce jí musí
pomáhat:/
Když si ty ruce
k hrdlu vložím,
Tu vím, tu vím na
jakém loži
Mne jednou zcela
přivine
/:ukrutnou láskou
za jiné:/
jež zmeškaly a
neměly mne.
Ta paní
z těla jas mi vymne,
Že budu černý do
rána.
/:A jmenuje se Morana.:/
ZASTAVTE RÁNO (Petr
Kaňok/Pavel Machala)
ref.:
Plamínek svíčky tancuje
ve stínítku
z proutí
Vítr okny lomcuje,
stíny se divně
kroutí
1. Do toho hudba bubnuje,
rytmus mým tělem
víří
a i když třeba
zima je
teplo se ve mě
šíří.
ref.:
Plamínek ...
2.
Je tady útulně, mile.
Já
tancuji se stíny.
Ta
nádherně prožitá chvíle
zažene
všechny splíny.
ref.:
Plamínek ...
3.
Zastavte ráno, zastavte čas
ať
okamžik je dlouhým.
Zastavte
první sluneční jas
ať
noc není snem pouhým
ref.:
Plamínek ....
KDYSI DÁVNO VYŠLA HVĚZDA (Michal
Vogl)
Kdysi
dávno vyšla hvězda a rychle zapadla.
Dívali
jsme se do společného zrcadla.
V
dáli se kymácely topoly,
nepovídej
už, už to nebolí.
Ref.: Smrt je tvá věrná družka
Bolelo
to, ach, převelice bolelo,
ale
teď to je, jako by se nic nestalo.
V
dáli dál se kymácejí topoly,
nepovídáš
už, a už to nebolí.
Ref.: Smrt je ...
Život
je jen film, co promítá se zrychleně,
události
jsou stín, jenž objeví se na stěně.
V
dáli dál se kymácejí topoly,
nepovídám
už,a už mě nic nebolí.
Ref.: Smrt je ...
PÍSEŇ PRO ŽOFII (Christian
Morgenstern)
Žofie,
jíš katův chléb,
pojď,
pohlaď mou dutou leb.
Z
hlavy mi čas ukrad vlas,
ty
však spanilý jsi zjev.
Žofie,
jíš katův chléb,
pojď,
polib mou dutou leb.
Má
ústa, fuj, černavá sluj,
ty
však spanilý jsi zjev.
Žofie,
jíš katův chléb,
pojď,
pohleď v mou dutou leb.
Mé
oči, žal, orel z nich žral.
Ty
však spanilý jsi zjev.
POCITY (Michal Vogl)
Oblík
sis dvě lichý ponožky
Přes
hlavu natáh si si triko,
Pak
si vyšel ven ze dveří
Že
život není žádný pápěří
To
už bys moh dneska vědět
A
když se venku sešeří
Měl
bys doma sedět.
Ref.:
To on nikdy neudělá
To
po něm prostě nelze chtít
To
on nikdy neudělá
Radši
se nechá zabít
Jenže
co komu na něm záleží
Každýmu
je lhostejnej
Jenže
co komu na něm záleží
Tady
po něm netoužej
Někdy
ti házej klacky pod nohy
Jindy
je chyba zase v tobě
Dej
si radši něco k večeři
A
potlač ďábla v sobě.
Myslíš
si, že jsi tu jen omylem,
Že
život nemá žádnej smysl,
Ref.:
TELEFONY (Michal Vogl)
/:Telefon
nezvoní, něco se asi stalo
Telefon
nezvoní, něco se porouchalo:/
Spojení
nenastalo, není to ani omyl
Zůstal
jsem tu sám, připadám si jak debil
Telecom,
Eurotel, též i Radiomobil
Je
hloupost myslet si, že by nás někdo spojil.
Tak
beru husí brk a píšu vlastní krví
Házím
to do schránky, snad to dojde, kdo ví.
Dnes
jsem čet v novinách, že jedna pohlednice
Našla
své určení až za osmdesát let.
Na paletě je léto.
Ach verši dávných dob,
ty usměvavá věto
zimičce na otop
jak se tak potkáváme?
Uplývá hořký kruh
a zatáčí se za mé,
jež znekonečnil Bůh,
tak jako na potoce
oblázky mluví-li.
Jen jedenkráte v roce
uzlátne obilí.
To nejsem já,
víš přece kde zvedám okvětí,
v neviditelné řece,
v matce a v dítěti,
v ospalých krčmách šera,
v ťukání na obraz,
ve vzdoru dálky,
která již nespojuje nás.
Propasti mezi dvěma,
propasti v tisíci,
rybo, jež vylovena
přetrhneš udici,
ó léto na paletě,
mne také pálí žár
a chci jím v této větě
vyšlehnout nad stožár,
nad hory, nad horečky,
nad polámaný kříž,
aby se v chladu tečky
nemohl zdržet již.
/:
Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela
a
zavři oči, abys neviděla :/
/:
v takovém nečase, takovou cestou jdu.:/
/:
Ó toho bělma, jež jsem zakrvácel,
těch
západů, kterým jsem slunce vracel :/
/:
v krutějším západu! :/
/:
A ona prostinká a ona nenapsaná,
ona,
jež věděla, ta matka mého rána, :/
/:
ne veršem, pláčem sténá.:/
/:
Mluvil jsem slovy, ztichám také jimi.
/:
Jsou odpuštěna.:/
PTÁCI (Madman)
Chcete
být svobodní jak ptáci.
Jsou
vůbec svobodní?
A
jestli ano, proč se vrací?
Jsou
vůbec svobodní?
Co
je spoutává a co jim dává směr,
na
podzim na jih a na jaro na sever.
Chcete
být svobodní jak ptáci,
chcete
mít křídla motýlí.
Svoboda
skrývá tolik krásy,
jenže
chce tolik úsilí.
Co
je spoutává a co jim dává směr
na
podzim na jih a na jaro na sever.
Kdo
sní, tak narostou mu křídla.
Ten
kdo nemá
strach,
může létat ke hvězdám.
Kdo
ho nemá,
snad
jako ptáci najde správný směr,
ať
už na východ západ, na jih na sever.
KRISTUS PÁN VSTAL Z MRTVÝCH
(evangelický zpěvník)
KRISTUS
PÁN VSTAL Z MRTVÝCH
PO
UTRPENÍCH SVÝCH
Z
ČEHOŽ SE RADOVATI
MÁ
KAŽDÝ A ZPÍVATI
"BŮH
BUDˇ POCHVÁLEN.
NEVĚRNÝ
NEKŘESŤAN
POCHYBOVAT
PŘESTAŇ
NAŠE
VÍRA JE JISTÁ
ZALOŽENÁ
NA KRISTA
KTERÝ
Z MRTVÝCH VSTAL.
CHVÁLU
BOHU VZDEJME
VÍRU
ZACHOVEJME
RADUJME
SE SRDEČNĚ
Z
JEŽÍŠE ZDE, I VĚČNĚ
JEJ
OSLAVUJME.